Jak jsem si splnila sen o výstavě...

Jako malé holky jsme s kamarádkou, se kterou jsme rády malovaly, snily o tom, že budemem mít jednou výstavu. Snily jsem ještě o dalších věcech. Třeba že budeme módní návrhářky a podobně.

Je to legrační, ale po dvaceti letech se mi sen o výstavě plní. I když trochu jinak, než jsem myslela. Místo malování fotím. Ale věřím, že i mé fotky jsou jako obrazy.

Mé alter ego, bardka Ada - aneb, když potřebujete portrét k textu o sobě, přece tam nedáte nějaký obyčejný:)

Budu moc ráda, když se přijdete podívat na mou velkou premiéru.

Cyklus jsem nazvala jednoduše PORTRÉTY. Uvidíte šest neobyčejných žen. Všechny mají kromě krásy něco společného se mnou, něco, co ve mne rezonuje, ráda dělám a nebo bych moc chtěla umět a obdivuji je.

Trinity maluje, Anička s Evou hrají na harfy, Alice na housle, Martina pěstuje květiny a Ola dělá historický šerm. Vše jsou to krásné sny, za kterými se holky nebály jít. Vše se také dotýká mého vlastního života.

Zvu vás srdečně do mého vnitřního světa imaginace zalitého světlem starých mistrů.

A pokud chcete oblažit i svůj sluch, na vernisáži vystupujeme s 3+1.

Tak přijďte! Moc se na vás těším!

EDIT: výstavu si aktuálně můžete prohlédnout i online.

PS: Zajímaly by vás články o jednotlivých foceních z tohoto cyklu?